NAPOSLEDY PŘIDÁNO

Nech je.

Nech je. Nech je, ať si pamatujou verze tebe, s kterými ty se už neznáš a který se účastnily vlastního pohřbu. Nech je, ať zůstávají v časech, který už jsou dávno za tebou a ke kterým se dál nepotřebuješ vracet. Nech je vyprávět příběhy, který si napsali podle sebe a piš ten svůj. Na něm jediným záleží. Nech je, ať si tě vnímají podle vlastních potřeb; třeba je to jejich pomocná hůl, na jejich vlastní cestě. Neobhajuj svou skutečnost těm, kteří ji nechtějí vidět a prezentuj ji hrdě sám kvůli sobě. Nech je odejít.  A nech je za sebou.  Protože za tebou byly vždycky. Nech je.

A PAK SE TO STALO

DARKARY: PODPŮRNÝ DENÍK PŘI CESTĚ PEKLEM

A pak se to najednou stalo.

Vzpomněla jsem si.

Kdo jsem. Kdo jsem vždycky byla.

Přestala jsem souhlasit s tím, aby na mě lidi šlapali. Přestala jsem dělat první poslední pro ty, co by neudělali třeba jen to minimum.

Naučila jsem se říkat „NE“, vybírat si sebe a posazovat se na svůj vlastní trůn života.

Asi jsem začala bejt sobec – aspoň v očích těch, co už ze mě nemohli tak snadno vysávat energii jako dřív.

Přestala jsem se rozdávat, pomáhat tam, kde si lidi chtěli jen stěžovat a jen mi předat svoje problémy bez vůle věci změnit.

Přestala jsem si v životě udržovat ty, co ze mě chtěli jenom něco získat.

Najednou se to stalo.

Najednou už jsem byla svou vlastní svobodnou duší.
Darkary, Motivační blog, vzkazy, myšlenky, sebeláska, motivace, people pleasing, sebevědomí, osobní rozvoj, vlastní cesta, rozhodnutí, život podle sebe, duševní zdraví, překonávání strachu, životní cesta
A PAK SE TO STALO

 

Komentáře

  1. Někdo, koho jsem považovala za blízkou osobu mi ublížil a mně se paradoxně ulevilo, takhle... nejdřív to bolelo, hodně, probrečela jsem asi 3 noci, ale říct si, že jeho problémy odteď už nejsou moje problémy, protože si nezaslouží moji pozornost, když si mě dostatečně neváží, bylo... úlevné.

    Děkuju za tohle, jen mě to více utrzuje v tom, že je občas dobré spálit pár mostů. Že se nemusím cítit špatně.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To mě moc mrzí. A říkáš to úplně správně; nejsou to TVOJE problémy. Je to dobře, protože tím se posouváme zase dál; k tomu lepšímu, k tomu opravdu pro nás mířenýmu... Naopak se pochval, že sis konečně vybrala sebe! Jsem na tebe pyšná<3

      Vymazat
  2. stratila jsem spoustu lidi, kteri pro me byli blizky… teda aspon jsem si to myslela a pak se najednou otocili proti me a nebo z niceho nic odesli aniz by se rozloucili a ja az tenhle rok jsem si rekla, ze prece tady nemusim byt pro kazdyho, kdo si to nezaslouzi, ze nemusim jen loutka pro lidi, ale muzu konecne zit svuj vlastni zivot, tak jak ja chci a to je diky tobe a za to ti dekuju strasne moc <3 :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Vítej.

Tento blog je posvatným prostorem pro otevřenost, zranitelnost a lidskost. Sdílím zde kousky své cesty s tím, že osloví ty, kteří jsou připraveni vnímat do hloubky.

Nejde mi o dokonalost. Jde mi o pravdu.
A proto, zde nepřipouštím žádný jed. Na světe je ho až příliš.
Nenávistné, útočné nebo zraňující komentáře budou bez dalšího vysvětlování smazány.

Každá bytost, která přichází s respektem a otevřeným srdcem, je zde vítána.

Děkuju, že jsi tady.

S láskou,
KM