Tohle je váš signál, že je čas to nechat jít!

DARKARY: PODPŮRNÝ DENÍK PŘI CESTĚ PEKLEM

Dnešní poslání ode mě nebude nijak příliš obsáhlé. Naopak. Bude stručné. A to to, že:

Je v pohodě to nechat za sebou.

Ať už jste v jakýkoliv fázi života, kdy se obáváte změny a kdy niterně cítíte, že se musíte pohnout vpřed, ale staré zvyky zní přeci jen bezpečněji a znesnadňují vám tak ten krok udělat, radím vám, nechte to jednou provždy za sebou.

První krok je vždycky nejtěžší. Stejně jako je nejtěžší napsat ten první odstavec v povídce nebo ve školní práci, než se člověk plně rozepíše. Stejně jako je těžké být tím hlavním iniciátorem, který řekne, že má druhého člověka rád, aby si jej nenechal odejít ze života... Stejně jako miliony dalších věcí.

Ať už je to staré místo v práci, které vám spíš bere než dává, ať už je to ten plný šuplík vzpomínek na bývalý vztah, ať už je to konkrétní osoba nebo činnost, která vám kdysi dávala všechno, a teď v ní není žádná odpověď...

Je v pohodě to nechat jít.

Život nám nebyl dán, abychom ho brali jako další povinnost, ale abychom ho ŽILI. A žít ho nebudeme v tom prokletém zaměstnání, které možná dobře platí, ale ten život mi kvůli němu protéká skrz prsty. Vykliďte konečně ten šuplík, rozlučte se s tou osobou jednou provždy, i když to bolí jak čert, a opusťte činnosti, co vám už nic nedávají. 

Zkoušejte nové věci a nedržte se starých pořádků jen proto, že to vždycky přece fungovalo a kdysi to znělo dobře. I mobil se jednou rozfláká, a i ten oblíbený hrnek jednou spadne na zem a rozprskne se na podlaze.

Proč?

Jeho role ve vašem životě skončila.

Možná je to právě ten signál, že je čas se posunout kupředu. Pamatujte, že než nastane ta dobrá fáze v životě; ta radostná událost; ta chvíle, kdy se to všechno podaří, vždycky předchází katastrofický scénář. Vždycky předchází situace – PROČ SE TO VŠECHNO TAK HROZNĚ SERE?!

To je zákon vesmíru. Proto se hodně lidí drží před změnou raději zpátky a nejsou schopni se otočit ke starému a nic nepřinášejícímu zády. Protože to chce fakt velkou dávku odvahy vkročit do výbuchu, který pak nahradí šťastnější obraz.

Nevím, kdo přesně to teď potřebuje slyšet a ani nevím, čeho konkrétního se to může týkat, ale i tak je čas to nechat jít. Je čas posunout se dál; vykročit kupředu, aby trosky minulosti, které vás akorát jen tahají za nitky z možného pokroku, mohly konečně zmizet.

Jak už jsme si říkali, pokud něco ve vašem životě být má, tak se to vrátí. Pokud ne, nikdy to pro vás nebylo zamýšleno, protože by to nepřineslo to pravé naplnění.

A nebojte. Ono to nahradí něco stokrát lepšího, to vám můžu slíbit, i když to zrovna teď tak nepůsobí. I když jste zrovna v těch troskách až po kořínky vlasů. 

VŽDYCKY přijde něco lepšího. 

Někdy to trvá zatraceně dlouho, ale o to lepší je pak ta následující fáze, no ne?

Mluvím i z vlastní zkušenosti. Nechávat něco za sebou pro mě bylo častokrát dost těžké. Drželo mě při tom svědomí, že tím někomu určitě ubližuju, ale pravdou je, že jsem mnohdy tímhle přesvědčením ubližovala zejména sama sobě.

Vždyť si to vezměte... Kdyby například malý Simba neopustil tělo Mufasy, nikdy by nepoznal Pumbuu a Timona a nenaučil se to známé Hakuna Matata. A nikdy by se nebyl schopný pln sílý zase vrátit k těm, kteří v jeho životě opravdu měli zůstat. Nikdy by se nestal plnohodnotným králem.

I v téhle staré a pro někoho možná i hloupé pohádce je vepsaná skutečnost, která se objevuje v životech nás všech. Nechávat to staré za sebou a vrhnout se po hlavě do nového a nepoznaného, co nám může sem tam zlepšit existenci o sto osmdesát stupňů.

Udělejte to tentokrát jinak. 

Vyjděte z komfortu, který si na komfort bohužel jen hraje, aby mohl přijít ten pravý, který vám uvnitř skutečně roznese mír a pohodu a ujištění, že je vše tak, jak má být.

Třeba jste ještě ani nepoznali váš skutečný koníček, který vás bude bavit do konce života. Nebo práci, kterou si budete vydělávat i přesto, že se absolutně vymyká vašemu oboru…

Bez ohledu na věk, je před vámi ještě TOLIK věcí. TOLIK zážitků. TOLIK radosti. A možná ten prvotní krok k tomu to všechno zažít tkví právě v tom něco starého upustit... 

Může to být i strach uvelebený hluboko ve vašem těle, který vás drží zpátky. Může to být cokoliv. Zkrátka jakási stagnující zástrčka, u níž si myslíte, že se přes ni nikdy nedostanete.

No... a hádejte, co?

Jasně, že se přes ni dostanete. 

Už teď se přes ní dostáváte, aniž byste si to uvědomovali. Občas nemáme ani potuchy, kolik věcí se děje v pozadí, zatímco my si pořád stěžujeme, že něco není podle našich představ. 

SCHVÁLNĚ! V kolika životních situacích jste si říkali, že je nejste schopni zvládnout, že je nejste schopni překonat, A KDE JSTE TEĎ? 

Stoprocentně za desítkami těhlech slepých uliček, z nichž jste ten východ přeci jen nakonec našli. Nemusím vás ani znát, abych si tím byla jistá.

Takže… TO, co už není třeba, v téhle vaší nové fázi, TO nechte za sebou. Nepadejte pořád do toho stejného kolotoče a udělejte tu první věc, kterou jste vždycky chtěli udělat, a nikdy se k tomu neodvážili. 

Udělejte si radost. Udělejte cokoliv.

Protože kdo vám kdy nalhal, že byste nemohli?

Vaše, KM 

TOHLE JE VÁŠ SIGNÁL, ŽE JE ČAS TO NECHAT JÍT!