NAPOSLEDY PŘIDÁNO

ODPADLICKÁ PĚCHOTA: TŘICÁTÁ PÁTÁ KAPITOLA

ONLINE KNIHA NA POKRAČOVÁNÍ Na displeji telefonu mi blikalo teprve šest hodin ráno a budovou se už táhl nepříjemný zvuk píšťalek. Počkat! Píšťalek? Zmateně jsem zbystřila. No fakt! Pískali nejméně tři lidi. Okamžitě jsem se začala hrabat z postele a v pyžamu a rozvázaných kanadách sprintovala dolů. Ze schodů se valila celá pěchota a nahlas nadávala. Sir Ham a jeho garnizón stál ve vstupních dveřích budovy a v přísné lajně každý jeden z nich pískal, co nejhlasitěji to šlo. Můj rozespalý mozek se bolestivě otřásal. Vyměnila jsem si s Dantem roztěkaný pohled a on pokrčil rameny na znamení, že taky netuší, co se tu děje.  Henry dal píšťalku z pusy a očima projel nashromážděný dav na chodbě. Ostatní také přestali hvízdat. Charlie ještě dobíhal a chudák na posledním schodu v pantoflích uklouzl a povalil při tom Jonase. Dante jim pomohl se rychle sesbírat a pak jsme se všichni zaměřili na naše slavné generály. Asi minutu byli ticho a koukali na nás tak přísně, až jsem n...

Vyberte si sebe: Konec snah zavděčit se všem

DARKARY: PODPŮRNÝ DENÍK PŘI CESTĚ PEKLEM

Celý život jsem měla tendenci dávat na příčce svých priorit sebe až na úplný konec. I kdybych potkala člověka ten samý den a prohodila s ním pár nezajímavých slov, šel by přede mě. 

Proč? Protože mi zkrátka přišlo sobecký vybírat si sebe.

PROTOŽE MI PŘIŠLO SOBECKÝ VYBÍRAT SI SEBE.

Nezní vám to tak trochu stupidně? Mně, s odstupem času a prací na vlastním sebepojetí, totiž ano. 

Většinu svýho života jsem tedy žila podle pravidel ostatních, snažila se zavděčit všem, aby jim nebylo ublíženo tím, že si sebe vyberu...

ALE... co by to bylo v tom případě za lidi, kdyby nepodporovali moji svobodu volby? Kdyby nepodporovali, že si vybírám SEBE? Že řeknu jednoduše NE, i když mě hezky poprosí, ať jim umyju zadek, jen proto, že jim se zrovna teď nechce. 

Naschvál používám obrazné situace, které zní praštěně, protože když si odstoupíte od té vaší a zamyslíte se, co všechno jste třeba udělali pro ostatní lidi, ABY byli spokojení na ÚKOR vaší spokojenosti, je to v podstatě to samé.

VY, co se můžete roztrhat pro ostatní, VY, co děláte první poslední pro lidi, kteří mají pak ještě drzost v závěru říct: ...tak pokud mě máš aspoň trochu rád/a, tak to přeci uděláš. VY, kteří opakovaně dostávate výčitky za to, že se můžete zbláznit, aby se druzí cítili lépe, protože si sami nedokáží spokojenost zajistit...

VÁM JÁ ŘÍKÁM DOST!

Teď je VÁŠ čas na to si na žebříčku priorit, kam jste umístili i ty nevděčné články, dát na první místo sebe. A proč?

Protože je to zas a jenom VÁŠ ŽIVOT a nemůžete ho až do konce nechávat zneužívat ostatními. Protože byste se opravdu nakonec zcvokli.

Tak prostě na ten sraz s tou kamarádkou, co si chce jenom postěžovat a nahustit do vás svoje problémy, aniž by se zeptala, jak je vám, pro jednou nejděte. Tak nezvedněte ten telefon tomu idiotovi, co vám volá stejně jen tehdy, když něco potřebuje. TAK SI URČETE SAMI, KDE A KDY CHCETE BÝT. 

A těm, kterým to bude vadit? Ti vás měli v životě jen jako návnadu pro svoje vlastní potřeby a uspokojení. 

TAKOVÉ LIDI VE SVÉM ŽIVOTĚ NEPOTŘEBUJETE.

Nepotřebujete lidi, kteří vás nebudou podporovat stejným způsobem jako podporujete vy je. Nepotřebujete lidi, co vám napíšou jen tehdy, kdy vyžadují vaši pomoc, kterou by vám sami ve stejné míře nikdy nenabídli. Nepotřebujete lidi, co vám víc berou energii, než aby vám ji dávali nazpět, a co vás sesazují z vašeho vlastního žebříčku.

PAMATUJTE, ŽE SE NEMŮŽETE ZAVDĚČIT VŠEM.

Není to možné a není to ani špatně. 

Já si dlouhou dobu myslela, že ano, ale taky mě to skoplo na pozici totálního vyřízence, protože jsem ztratila svou vlastní perspektivu, vlastní přehled o tom, co vlastně chci JÁ SAMA. Najednou jsem v tom nenalézala potěšení, protože už jsem přemítala, kolika lidem tím ublížím. Jako by vůbec nezáleželo na tom, že celou dobu ubližuju zejména sama sobě, a jako bych dělala činnosti, které by jiným ubližovali...

Jsem odjakživa člověk, kterého pozitivně nabíjí pomáhat ostatním. Ano, to jsem, a to se nikdy nezmění. Pokud to máte stejně, držte se toho, ale myslete na to, že i VY jste tím, komu chcete pomáhat a u koho vás to nabije optimismem. 

S minimální kapacitou vaší baterky stejně nepomůžete nikomu, tak jak byste chtěli. Ztroskotaní a unavení nesvedete tolik jako v plné síle.

Pomáhejte těm, kteří opravdu POTŘEBUJÍ a HLAVNĚ SI ZASLOUŽÍ pomoci. Jsem si jistá, že ten člověk, kterému opakovaně poskytujete rameno a kvanta rad do života na jeho situaci, které stejně nevyužije a opakuje podle svých vlastních úvah dokola to samé, a ještě ho nechávate, aby vás zahlcoval svým životem, který pak masivně přebíjí ten váš, že TEN ve skutečnosti potřebuje vás. NE. VY. JEHO.

Tihle lidé vás chtějí mít jen jako svou jistotu, ke které se vrátí, protože už ví, že tam vždycky budete. 

Jo. To je sice fajn mít nějakou svou jistotu, ALE NE NA ÚKOR TOHO DRUHÉHO. A to je velmi důležitý bod, který se opomíjí. Vy tu sice vždycky budete, dáte jim ty rady, které nedodrží, ale budou tu i oni? Nad tím je třeba se zamyslet.

Těmhle lidem já říkám špatní nakupující

Je to, jako kdybyste jim napsali celý nákupní seznam věcí, postavili je před obchod a jejich jediným úkolem by bylo pouze NAKOUPIT PODLE SEZNAMU. A oni i tak nevejdou do těch dveří a nepůjdou prohledávat regály, protože je to příliš velká dřina a litovat se a stěžovat si a využívat vás je přeci mnohem jednodušší. A ještě pak mají tu drzost říct, že tu pro ně nikdy nejste a v ničem jim nepomůžete.

TOHLE JE SOBECTVÍ! NE TO, ŽE SI VYBERETE SAMI SEBE.

Není sobectví, že si napíšete svůj vlastní nákupní seznam a pečlivě si ho půjdete nakoupit. Nepište seznamy ostatním a vyplňte si předně svůj vlastní. 

VYBERTE SI PRO JEDNOU TAKY SEBE!

A já vám slibuju, že to bude jedno z nejlepších rozhodnutí vášeho života!

Vaše, KM

Darkary, Motivační blog, Sebeláska, Osobní rozvoj, Sebepojetí, Spirituální cesta, Sebejistota, Vztahy, Životní příběhy, People pleasing, Priority
Vyberte si sebe: Konec snah zavděčit se všem

Komentáře