Sebevědomí není půjčka od ostatních: Milujte své tělo tak, jak chcete, aby ho milovali druzí

DARKARY: PODPŮRNÝ DENÍK PŘI CESTĚ PEKLEM

Vzpomínáte si na ten den, kdy jste se necítili ve svém těle dobře, kdy jste si připadali pomalu odporní jen při pohledu do zrcadla a nedokázali jste si představit, že v tomhle stavu půjdete teď ven do společnosti?

Ale nakonec jste stejně šli, protože jste to přeci jen slíbili, avšak cesta na sjednané místo byla doprovázena neustálým ošíváním a fixováním toho, co VÁM přišlo nepřehlídnutelné. Už cestou tam jste považovali den za předem prohraný. Když jste se nelíbili v zrcadle sami sobě, je přeci nemožné, abyste se líbili někomu jinému, no ne?

TO JE PĚKNÁ HOVADINA, ale nechte mě pokračovat...

I tak doufáte, že si někdo všimne, že jste i přes tu odpornost sami k sobě vynaložili veškeré usílí vypadat co nejlíp...

A jo, on si někdo všimne. Složí vám poklonu. Jen to není ten vás vysněný Adonis, pro kterého chcete vypadat nejlíp, nebo ta Slečna Dokonalá, která vždycky vypadá zatraceně skvěle a nejspíš nikdy neměla problém vyjít z domu s úzkostí, že se jí ze sebe samé chce zvracet. (A to byste se divili. Každý má svůj pocit nedostatečnosti v určitých oblastech. Jsme pořád jenom lidi.) 

Možná vás prostě pochválí někdo, jehož poklonu jste vůbec nevyžadovali. A přitom? Přitom vám to o tolik zlepší den! Máte radost a vaše myšlenky se z: Vypadám určitě příšerně překotí na: Možná to není tak hrozný a Možná mi to fakt sluší.

Všimli jste si, jak během pár sekund změnil jeden člověk veškeré vaše vnímání o sobě samých? 

Všimli jste si, že potřebujete NĚKOHO, aby vás ujistil o tom, že vypadáte dobře?

A to je přesně ono. Ten náhodný člověk vám změnil uvažování o vlastní osobě asi na takových pět minut, nebo maximálně do konce večera. Ale ráno pak vstanete a jste zase tam, kde jste byli. A využívate ten jeden jediný kompliment na další dny, kdy se necítite sebevědomě, ale jeho povzbuzující schopnost vyprchává a vyprchává, protože dny nesebejistoty jej přerůstají.

Ano, komplimenty jsou důležité a jsou příjemné na poslech a častokrát přijdou ze stran, kde jste je nečekali a o to víc vám ten den zlepší. Ale místo toho, aby se člověk zameřil na těch x komplimentů, které dostane od nevyžádaných zdrojů (A tím nemyslím oplzlé strýčky, které nejspíš omrzel pohled na vlastní ženy. Ne, myslím právě třeba od těch žen, které by stály o to, aby jim to řekl jejich vlastní muž.), stejně se soustředí na ten jeden jediný, který nedostal od toho vyvoleného, u něhož v to doufal. 

A protože nám to neřekla tahle jediná osoba, musí to tím pádem znamenat, že opravdu nejsme dostatečně krásní a dostatečně nám to nesluší...

...nebo hůř, soustředíme se na komentář z minulosti, který byl nechutný, schazující a sesmolil ho támhle Péťa v páté třídě, protože to byl malej blbeček, co si ještě neuvědomoval váhu svých slov. Anebo to byla ta dilina z osmičky, co díky rychlému metabolismu byla vždycky úžasně štíhlá a na vás se podepsala hormonální puberta a nesete si její názor, že máte špeky, doteď.

VELKÁ CHYBA!

Nebojte, taky jsem v té fázi byla a i dnes mám dny, kdy se mi nikam nechce, protože si přijdu nafouklá anebo mi na obličeji vyraší něco, co tam absolutně být nemělo. A to je svým způsobem lidské - ne každý den musíme vypadat, že jsme připraveni se fotit do časopisu. Ani světově známé celebrity na to permanentně nevypadají, ale vzhledem k pár nezdařeným snímkům od lačných novinářů, které obletěly svět, se v tom ustavičném upravování se i tehdy, kdy jdou s blbými odpadky, naučily chodit.

Při práci s mým vlastním sebepojetím mi došlo, že si na sobě všímám věcí, které by nikdo jiný ani nebyl schopný registrovat, a že je to celé způsobené jen kvůli tomu, že mi moje sebevědomí nesebevědomí dlouhou dobu formovalo okolí. 

A TAK TO BÝT NEMÁ!

Péťu a dilinu vypusťte. Jsou v minulosti a bůh ví, kde třeba ti vaši formovači nedostatečného uznání právě teď jsou. Třeba má teď Péťa přítelkyni, která bojuje úplně s tím samým, a on nedokáže pochopit, že se jeho kráska nevidí jeho očima. A ona mohla mít přitom svého vlastního šikanátora, vlastního Péťu, který ji kdysi urážel kvůli vzhledu. 

No a slečna dilina z osmé třídy přišla na vlastní strasti a třeba se jí metabolismus zpomalil. Anebo taky ne. Co na tom vlastně záleží?

Ona ani Péťa si vás a vaše vyprodukované trauma nejspíš ani nepamatují, a tak není třeba, abyste si ho nesli ještě teď vy sami a viděli ten odraz každý den v zrcadle. Nechte to v minulosti. Obejměte tu holku anebo toho kluka, kteří si to jako malí nezasloužili slyšet, a běžte dál. 

Už jste jinde. 

A tahle větší verze vás se musí naučit jednu nezbytnou věc. A to tu, že nezáleží na tom, kdo vám co řekne, nebo neřekne. Kolik komplimentů uslyšíte, nebo neuslyšíte. 

Záleží na těch jediných slovech, které věnujete vy sami sobě, když se podívate do toho zrcadla.

A je jedno, že máte blbý den a nejste rádi za to, co vidíte. Je jedno, že jste nabrali pár kil navíc anebo zhubli tu svalovou hmotu, na níž jste usilovně pracovali těch několik měsíců. Je jedno, co máte na obličeji. Je jedno, že vaše vlasy nedrží formu a outfit nekoresponduje s vaší původní představou. Je jedno, že jste pomazaní krémem, opuchlí a na sobě máte pyžamo, v němž působíte jako bezpohlavní bytost.

JE. TO. JEDNO. 

V ten moment, kdy koukáte do toho zrcadla, ať už v jakémkoliv stavu, zapomeňte na to opakované shazování. Zapomeňte a vypusťte ty negativní komentáře, které vás stejně nikam neposunou a po jejich vyřčení se neobjeví kouzelná víla a nepřičaruje vám obličej a tělo, které byste radši v tom odraze viděli.

Nejhorším způsobem se stejně můžete vidět jen vy sami. 

To vy si věnujete tu nejhorší podobu. Jo, mohla celý tenhle proces spustit hloupá poznámka, kterou daný člověk neměl říct, zkušenost, kterou jste si neměli projít, šikana, urážky ze stran atd. atd. Ale pravda to nikdy být nemusela, kdybyste tomuhle všemu nedali určitou váhu. A pokud se někde v tomhle celém vidíte, tu podstatnou váhu jste tomu dali a jako něco odporného, neforemného a nevzhledného jste se začali vidět zejména VY SAMI.

Ti ostatní, co měli držet hubu? Ti reflektovali SVOJE niterné nesrovnalosti se sebou. Zlo, které v nich vyrostlo a neměli dostatečnou soudnost a dostatečně dobré srdce na to, aby si uvědomili, že to, že jim je špatně, neznamená, že zhorší život i někomu jinému.

Ale s tím se setkáte ještě víckrát v životě, protože tu byli, jsou a budou nevyrovnaní lidé, kteří chtějí znechutit život dalším. Proč? Obhajobný argument jsem pro to nikdy nenašla. Jen fakt, že to prostě jinak holt neumí. Bohužel.

Nezasloužili jste si to, a proto se nestavte na stejnou stranu jako oni. Jako ti, co vám tím ublížili. A zkuste si před tím zrcadlem říct, že jste rádi za to, co vidíte, protože jste to VY. A můžete v tomhle těle, který vydrželo už tolik věcí, klidně hrdě kráčet po ulicích a kdekoliv jinde. Dneska možná nemáte svůj modelkovský den, ale to neznamená, že nemůže přijít jindy. To neznamená, že už je pro vás zbytečné přestat s cvičením, nebo že už ani nemá cenu se malovat, když stejně vypadám jako zrůda.

 ABSOLUTNĚ NE A NE!

Starejte se o to tělo s láskou, protože s vámi ušlo už nějakou cestu. A ještě dlouhou cestu s vámi půjde. Dejte mu sílu tím, že ho pochválite a že se s ním budete patřičně hýbat a neupírat mu to, o co si říká. 

Je to krásný tělo. Je živý, funkční a zaslouží si obejmout. Tak ho obejměte a jděte s ním, kam chcete, a dejte mu přesně tu lásku a ty komplimenty, které tolik vyžadujete od okolí. 

Jakmile se do něj zamilujete totiž vy sami, zamiluje se do něj o to spíš i někdo jiný!

Noste ho se vztyčenou hlavou, hlaďte ho za všechny ty boje, kterým si prošlo, dávejte mu správně jíst a pít a správně se s ním i namáhejte. 

JE TO JEN VAŠE TĚLO.

VAŠE OSOBNÍ VLASTNICTVÍ. 

VAŠE TROFEJ ZA UŠLÝCH NESPOČET CEST.

A trofej nemůže ležet v prachu a nemůže se na ni plivat a nadávat. Ne. Trofej má být všem pyšně vystavena a opečovávana. 

Dejte svému tělu chválu, kterou chcete slyšet od jiných, a nakonec uvidíte, že žádný z těch komplimentů ze stran není silnější než ten váš samotný, který si upřímně a vřele věnujete.

Vaše, KM

SEBEVĚDOMÍ NENÍ PŮJČKA OD OSTATNÍCH: MILUJTE SVÉ TĚLO TAK, JAK CHCETE, ABY HO MILOVALI DRUZÍ