Nepřestávejte věřit: Vaše budoucí já už ví, že to zvládnete

DARKARY: PODPŮRNÝ DENÍK PŘI CESTĚ PEKLEM

Za poslední dva týdny ode mě nepřišlo to takzvané poslání, které se snažím pravidelně šířit. Možná proto, abych se neopakovala, a taky z toho důvodu, že se STALO moc věcí.

Ze všech těch věcí a událostí a zážitků jsem si ale vytáhla jednu jedinou myšlenku. A to tu, že si nikdy nenechte od nikoho nikdy vzít VAŠE SNY. 

Pokud něčemu opravdu hodně věříte, pokud jste to s nimi nevzdali už pěknou řádku let, nenechte si je vzít, protože má smysl, proč v ně pořád ještě věříte. 

Protože vaše budoucí já už je má a vysílá k vám pravidelné signály, že v té budoucnosti JE MÁTE. 

A možná už vás svět skeptiků přesvědčil o něčem jiném, ale já vás přesvědčuju o tom, že VĚŘÍTE SPRÁVNĚ. Chcete to TOLIK, sníte o tom TOLIK, že už se to zhmotnilo tam ve vesmíru a ta realita pro vás existuje. Jednou, a co vy víte, možná už velmi brzy, do ní vstoupíte a bude v ní všechno, co jste si vysnili.

Proč to vím? Proč jsem si tím tak jistá?

Protože jsem si vymanifestovala už tolik věcí, že nepochybuju o tom, že i moje největší sny dostanou svou hmatatelnou podobu. Protože jsem přestávala věřit mnohokrát a vždycky ke mně byl vyslán signál, že nemám přestávat. Že k jejich dovršení je třeba jen má silná vůle a víra.

Sto lidí vám může říct, že to nebude fungovat. A pak stačí jeden... A PRÁVĚ TEN smete všechny předsudky ze stolu. Sto negativních komentářů vás může přesvědčit o tom, že to máte vzdát. A pak stačí jen JEDEN k tomu, aby vás ujistil, že děláte věci správně. 

Vaše sny jsou stejně tak důležité a skutečné jako vaše neutuchající víra, že se naplní. Nevzdávejte to s nimi, a pokud jste na myšlenkovém rozcestí, že byste to měli raději upustit, budu jen ráda, když si po tomhle článku řeknete, ŽE VÁM TO ZA TO STOJÍ A ŽE BUDETE POKRAČOVAT.

Není to snadné. Já vím. Je to vlastně děsně těžká cesta. A pokud se kvůli ní permanentně stresujete, pokud pochybujete a bojíte se, že vás ty odezvy okolí zlomí a vy to nedotáhnete do konce, je to jen proto, že vám na tom opravdu záleží a že je chcete přesvědčit o opaku.

A vy to dokážete. Vy je přesvědčíte. Já ve vás věřím, stejně jako věřím v samu sebe, i když se častokrát v slzách zastavím a mysl mi zastoupí hlodavá myšlenka... co když to nezvládnu? Proč musím furt tak bojovat? Co když můj boj bude ve výsledku k ničemu?

MOHL BY UŽ NĚKDO BOHU ŘÍCT, ŽE NEJSEM JEHO NEJSILNĚJŠÍ VÁLEČNÍK? ŽE NEJSEM TAK STATEČNÝ „DRAKOBIJEC"?

Pak se vydýchám a dojde mi, že to zvládnu. Že to dám. Že toho všeho docílím, protože jsem to pořád ještě nevzdala a bojovala pro to vytrvale každým dnem dál. Každým dnem jsem bojovala o ten svůj sen, o všechny ty sny, a žádný z mých bojů nikdy marný nebyl.

Pamatujte, že bojujete i tehdy, kdy jenom pláčete, kdy se bojíte, kdy překonávate svoje vlastní hranice psychického nátlaku.

JSTE BOJOVNÍCI!

A každý bojovník dostane svou zaslouženou odměnu. Jen nepřestávejte věřit v to, že si tu odměnu skutečně zasloužíte. 

Občas se zapomínáme v tom válčení se životem pochválit. A právě ty pochvaly a ujištění od nás samých nám pomáhají daleko více, než jakou váhu jim přikládáme.

Nezapomínejte se chválit a odměnit za každy krok. Za každou věc, co se vám povede. Za všechno, co překonáte. 

Nenenechte si ostatními vzít sny a nenechte si ani vzít svou jedinečnou laskavost. Odpor ostatním k vám je jen odrazem jejich vlastních niterných bojů. Jejich nespokojenosti. Jejich vzdání se. 

Vy to nedělejte. Vy se nevzdávejte. Vy nepalte stejnou měrou. Svět potřebuje LASKAVOST!

Už jsem jednou říkala, že svět je jako ohromný strom, který nesmíme pokácet a kterému svou laskavostí musíme pomáhat růst a kvést. 

Na živý strom nesmíme pilou a sekerou. Tak ohromný kus života je cenný a je třeba jej opečovávat. 

Za každý řez, za každou jizvu do tohohle stromu, MY musíme vzít náplast a zahojit ho. A někdy opravdu stačí jen víra a pochopení pro ty, co věřit přestali. 

JÁ to dělat budu. Stačí k tomu jen věřit v to lepší, neútočit jen proto, že trpělivost přeteče přes okraj... 

...neničit svět, který si nezaslouží být zničen.

Věřte. Já budu věřit s váma. Pro naši víru, pro naše nevzdání se a nepřiklonění se k tomu, co říkají druzí, ten strom bude zdravě růst.

...

Zrovna dneska ráno jsem si přivstala, protože po dlouhé době ZASE vysvitlo slunce, které v těch šerých dnech tolik chybělo. Chladný ranní vzduch a vybledlé žluté paprsky a šum zbylého listí na stromě a ten veselý pes, jehož rasu jsem nedokázala identifikovat... TO všechno mi připomnělo, jak málo stačí k radosti. Jaké maličkosti dokážou zlepšit den a kolik míru člověku doženou přírodní krásy...

Všechno ve výsledku dopadne ještě lépe, než jste si mysleli.

Nebojte.

Vaše, KM

Nepřestávejte věřit: Vaše budoucí já už ví, že to zvládnete