NAPOSLEDY PŘIDÁNO

tenhle život poslední byl mým sbohem pro zemi

smrt není jenom jedna umřít můžeš tolikrát kolikrát jsi špatně žil kolikrát jsi tenkrát svoji vlastní duši poranil   tolik životů jsem prožila tolikrát jsem svoje tělo za dny i noci pohřbila co všechno duše vydržela co všechno ve mně shnilo   sepisuju rekviem za všechny moje smrti vzkaz v láhvi házím na molo ať se skutálí co bolelo a to generační trauma netíží naše děti pořád samý lekce a kvanta protekce kvanta ochrany aby se neplnily sekce nadepsaný rány   bejt napojená duše znamená bejt terčem a všude kolem kuše   a když zařvou palte a ty bolíš a krev teče tak nezůstaneš v kleče pro všechny ty cizí   na kolenou pro ty cos milovala tolik cos pořád tolik kryla a věřila a věřila to oni řvali palte těm šípy z kuší mizí a v tobě jejich hroty   tak málo duší kolem jen hrstka se jich probudí a ty trpíš mezi tím   kak na bitevním poli jediný co vím že znova se už nevr...

SEŠLA JSEM SE NA KAFI SE SVÝM MLADŠÍM JÁ

DARKARY: PODPŮRNÝ DENÍK PŘI CESTĚ PEKLEM

sešla jsem se na kafi se svým mladším já...

smrděla jak peklo

byla sjetá

a kafe vůbec nechtěla

 

z rudých očí jí teklo...

snad slzy

nebo únava


černý stíny jak dva splíny

výraz

jak kdyby chystala se poprava

 

já si dala latté...

ona že by radši vodku

co spláchla by pak braníkem...


bylo chvíli po deváté

a čas nebyl lživým milníkem

po deváté dáno...

 

drmolila do prázdna

že prý cestou lano potkala

co se nabídlo ji oběsit 

a ona že ho odmítla

slova rázná

prý jí ještě není dáno

svou shnilou duši potěšit...

 

na sobě jen volný hadry

snad o pět čísel větší

a taky šátek kolem hlavy


díry v šatech

a díry v ní

a slova o tolik menší

než ty mý

už prý nebude to nikdy lepší

už všechno je teď v pařátech...

 

jen jsem poslouchala

hlavou pokývala

na srozuměnou úsměv věnovala

stejně by mě nevnímala 

 

pila jsem jen to svý kafe

v útlým topu

v nových džínách

a těšila se na svůj den

a i na ty co přijdou po něm


zanechala jsem v ní však stopu

to vím

už při brzkých vteřinách


první věta

co mi řekla

co protrhla prázdno

byla totiž:

 

já myslela

že nepřijdeš

že nežiješ už dávno

 

Darkary, Motivační blog, Báseň, Poezie, Motivace, Vývoj
SEŠLA JSEM SE NA KAFI SE SVÝM MLADŠÍM JÁ

 

Komentáře