ODPADLICKÁ PĚCHOTA: DVACÁTÁ OSMÁ KAPITOLA

ONLINE KNIHA NA POKRAČOVÁNÍ

Skoro všichni se naprosto ožrali do němoty. Chrápali jeden na druhém, rozházení na žíněnkách a karimatkách jak hračky v dětském pokoji. Taky jsem cítila mírnou opilost, ale dneska jsem to naštěstí moc nepřehnala. 

S Dantem jsme seděli na vyvýšené lavičce zbouchané z několika prken a špalků kousek od nich. Předávali jsme si čutoru s levnejší verzí cuba libre a koukali do ohně.

„Jonas si možná už konečně i vrzne,” šeptl pobaveně Dante a ukázal na blonďáčka, který usnul s obličejem zabořeným v Camilině poprsí. Vypadali spolu roztomile, ale při tom pohledu jsem se musela zasmát s rukávem mikiny přitisknutým na puse, abych je nevzbudila.

„Jak jako konečně?” zašeptala jsem nazpátek.

„No protože je ještě panic,” odvětil a napil se z čutory. 

Znělo to trochu odsuzujícně. Zamračila jsem se a poposedla si.

„A to vadí?” vyzvídala jsem nenápadně, protože Jonas byl v podobném věku jako já.

„Ne,” pokrčil rameny Dante. „jen pro mě je to asi neexistující scénář.” Pobaveně se zachechtal a drkl do mě, jako bych byla snad jeho starej pardál, co to má úplně stejně.

„Jo, jo,” napodobovala jsem celá rudá. Mohla jsem svou horkost naštěstí kdyžtak svést na plápolající oheň.

„Ne každej má prostě tolik zkušeností, viď?” mrkl na mě a zase do mě drkl. Trapně jsem se uchechtla a vytřeštila oči do prázdna. 

ON SI MYSLEL, ŽE JSEM ZKUŠENÁ, JEN PROTO, ŽE JSEM VĚDĚLA, KAM MÁM SÁHNOUT PRO JEHO PTÁKA?!

Bylo na čase asi vyjít s pravdou ven. Proč jsem se kvůli tomu najednou tak styděla? Nikdy mi nepřišlo trapné, že jsem se s nikým nevyspala. Prostě jsem nikdy neměla pořádně příležitost a život mi zaplavovaly úplně jiné starosti.

„Hele, ohledně toho-”

„V klidu, Karin. Já s tím nemám nijak velkej problém. Teda… tím včerejškem si mě trochu nasrala, ale zároveň to bylo sexy,” přerušil mě vzápětí a pokroutil se smíchem hlavou.

„No, ale-”

„Nezlobím se na tebe. Chápu to. Ráda mě provokuješ, abychom si mohli pohrát,” pokračoval furt v tom svém a já si frustrovaně přejela prsty přes rty.

„Dante, jde o to, že-”

„Jsem rád, že nejsi žárlivka a že náš vztah zůstává furt na bázi pohrdání,” mlel dál a mně začínaly pomalu docházet všechny nervy.

„Bože, Dante, chci říct, že-”

„Ale i když tě furt chci zabít, Karin, taky mě to dost baví. A není chvíle, kdybych od ohniště nemyslel na to, že bych udělal úplně všechno, co jsem ti tam řekl.” 

To už se na mě podíval potemnělým pohledem a já zapomněla na všechno, co jsem mu chtěla říct. Klín se mi okamžitě zhoupl v náruživosti, která se mi rozlila po celém těle v šimravých vlnách. Polkla jsem a zorničky se mi rozšířily. 

„Tiše, Dante, mohli by nás slyšet!” šeptla jsem a vyslala nervózní pohled ke spícím tělům naproti nám. 

Dante zvedl jeden koutek rtu mírně nahoru a přisunul se ke mně blíž. Než jsem se nadála, vyhoupl si mě na klín a chytl mě pevně pod krkem. Zády jsem byla nalepená na jeho hrudníku a zalapala po dechu. 

„Co to děláš?” vyšlo ze mě v panice a obezřetně jsem pozorovala spící těla, která se ani nehnula. 

„Víš, Karin,” hlesl mi tiše do ucha a rty mi přejel po straně krku. Přimhouřila jsem oči a jemně vydechla. „trochu jsem kecal. Mám kurva velkej problém s tím, cos udělala včera,” pokračoval chraplavě a já se opřela dlaněmi o jeho stehna, abych se mohla odrazit a vymanit se z jeho sevření. Ale nešlo to. Držel mě druhou rukou dost pevně kolem pasu a moje tělo absolutně odmítalo spolupracovat a roztávalo pod jeho blízkostí. Krucinál.

 „To se mi jako pomstíš, nebo co?” prskla jsem šeptem a kroutila se dál.

„Tak nějak,” odvětil a paží mě přimáčkl ještě těsněji k sobě. Cítila jsem pod zadkem jeho tvrdnoucí rozkrok a dýchala přerývaně. „protože asi si na moment zapomněla, že já jsem Dante a že mi stačí jenom tohle,” dlaní mi bezostyšně zajel za lem mých tepláků a pohladil mě přes kalhotky. Vyhrkla jsem a zase sebou začala mlít, abych mu dala jasně najevo svůj protest. Používal opět moje taktiky a moje fráze. Jak originální! „a už nemáš tak navrch, frajerko, co?” šeptl mi do ucha a kousl mě do lalůčku. 

Chtěla jsem na něj zařvat, ale věděla jsem, že bych tím vzbudila ostatní. A tak jsem sebou jen cloumala a přerývaně oddechovala, ale on moje třepotající se nohy ve vzduchu zaklínil těmi svými a přirazil je tak lehce ke spodku lavičky. Seděla jsem teď na něm roztažená jak trestanec na skřipci. 

„Dante, kurva, vždyť se vzbudí,” zakňourala jsem tiše, ale už jsem se nedokázala víc bránit. 

Moje tělo to chtělo. Moje tělo mě nebránilo.

„Tak ať se klidně,” zajel mi prsty přímo do kalhotek a já tiše zasténala, „kurva,” začal mi masírovat klitoris a já cítila, že vlhnu čím dál víc,  „koukaj!” 

„Dante, ne,” sténala jsem ještě v protestu, zatímco mi to dělal přímo před celou celou pěchotou. 

Jako hlídka jsme teda pořádně selhali. Mohli jsme se jen modlit, že nás sabotéři zrovna teď nenaběhnou.

„Uvolni se, Karin,” vydechoval mi do ucha a střídavě mě líbal pod ním. Prsty mě masíroval stále v pomalém tempu, ale bohatě to stačilo k tomu, abych byla mokrá jak tráva po bouřce. 

Tělo se mi chvělo a pulzovalo. Bylo mi horko a chtěla jsem ze sebe všechno strhat. Co to se mnou proboha ten kretén dělal?! 

Ale nějak jsem ho momentálně nedokázala považovat ani za kreténa. Nějak jsem si přála, aby byl všude po mém těle. 

„Co… co když,” vzdychala jsem tiše se zakloněnou hlavou a snažila se jeho dlaň ještě chytnout, abych tomu všemu naposledy zabránila, než se to mohlo zvrhnout do šílených scénářů, „Dante, co když…,” nedokázala jsem se vymáčknout a cítila jsem, jak se mi usmívá do krku.

„Co když se vzbudí, hm?” doplnil mě a jemně mě kousl do kůže. Vyšel ze mě hlasitější sten a Dante se mi okamžitě natiskl na rty, aby zabránil dalším hlasitějším zvukům. 

 „Mhmm.”

Využil mé nepozornosti a rukou, kterou nespočíval v mém rozkroku, mi začal stahovat tepláky. Zpanikařila jsem a začala se zase vrtět. 

„To ne! Opovaž se! Dante, to je blbej nápad, vždyť-”

„Šššš,” klidnil mě s rozšířenými zorničkami a zase si mě přidržel, abych nemohla z jeho pasti ven.  „Klid, Karin,” opakoval pořád tím svým zkurveně sexy tichým chraplavým hlasem a svlékl mi tepláky až ke kolenům. 

Začala jsem sebou mlátit, protože teď mi mezi nohy mohlo dokonale vidět celé mužstvo.

„Dante!” sykla jsem, ale on se jen tiše zasmál a prsty mi začal dráždit klitoris rychleji. Druhou rukou mi tepláky serval až na zem a nohama si mě zase přiklínil k lavičce, abych se nemohla hnout a byla na něm jak v praku.

„Nemůžeš nic, pochop to,” vydechl mi do úst a začal mě líbat, aby tlumil ty hlasité návaly stenů, které se ze mě začaly v tu ránů nekontrolovatelně hrnout. 

Roztíral mi mou vlhkost po celém obvodu mého rozkročeného klínu a krouživými pohyby svých hbitých dlouhých prstů mě dělal sprostě, bezostyšně, a jak to dokázal jen on. Před dvaceti muži, před dvěma kuchařkama, před celou divočinou Libérie. 

„Nesnáším tě. Nesnáším tě. Nesnáším tě,” vzdychala jsem mu proti ústům, ale pánví jsem mu vycházela už vstříc. Chtěla jsem, aby do mě ty prsty vrazil, aby mě svlíkl úplně celou a klidně přede všemi ošukal.

„Líbí se ti to, Karin. Líbí se ti tahle sprostá hra. A mně taky. Kurva, strašně ti to takhle sluší s nohama dokořán,” mluvil na mě nestoudně a bez filtru. 

Moje vzdychání se zrychlovalo. Cítila jsem, jak mi tělo vibruje na znamení, že vyvrcholím, a začínala jsem panikařit a zároveň vyžadovat Danteho rychlejší pohyby. Věděla jsem ale, že to, co se ze mě valilo, rozhodne nebylo nic tichého.

„Dante, budu nahlas,” ucedila jsem a ústa se mi ztvarovaly do O. Dante nepřestával, jakoby se kurva těšil na to, až svým orgasmem probudím klidně celou Libérii. Zacpala jsem si rukama ústa a on se na mě zlověstně usmál.

„A já tě chci slyšet, Karin,” odvětil mi ten zmrd na oplátku a na moment zpomalil, prostředníčkem mi přejel přes škvírku mezi pysky a kousl  mě do čelisti.  „tak pojď, popros mě, ať tě dodělám,” nakázal mi, pak mi třikrát lehce poklepal na pulzující klitoris, který už mě pomalu bolel z toho jeho dráždivě střídavého tempa. 

Nevěřícně jsem vytřeštila oči na ten jeho arogantní úsměv a tiše zavrčela. Ale byla jsem příliš vzrušená na to, abych teď hrdě vstala. Ne. Moje hrdost byla strhnuta spolu s mými tepláky.

„Prosím,” ucedila jsem skrze svou dlaň a Dante se ušklíbl.

„Hodná holka.” 

Zkurvysyn! Hajzl! Debil.

Nadávky mi došly, když mezi mýma nohama začal rychle kmitat prsty, přirazil si mě těsněji na svou bouli pod kalhoty, a rozvzdychal mě natolik, že se mi na moment až zatmělo před očima. Cítila jsem, jak mu teču po prstech a moje pánev vychází vstříc každému dalšímu doteku.

„Vyhrál jsem,” šeptl mi do ucha, zatímco já jsem se ještě celá rudá vydýchávala z té nejvíc erotické události v mém životě.

Stáhla jsem si mikinu a konečně využila příležitosti, že můžu seskočit. Popadla jsem ve spěchu tepláky na zemi a se stáhnutou mikinou přes mou holou prdel jsem rychlým krokem kráčela do budovy. 

Vyhrál jsem? To zrovna!

„Karin!” sykl za mnou, abych se zastavila, ale já se neotáčela.

Cítila jsem se ponížená, šokovaná a nedokázala jsem si představit, že po tomhle se někdy ještě budu schopna s Dantem normálně z očí do očí bavit.

A taky to byl nejlepší orgasmus mého života.

Ale Dantemu jsem to nikdy nehodlala přiznat. 

…

Nakonec jsem se přeci jen rozhodla vyspat ve svém pokoji. Zamčená. I přesto, že jsem se těšila, že strávím noc v přítomnosti ostatních.

Hrála jsem uraženou a snažila jsem se dohnat svou poztrácenou důstojnost, která nejspíš shořela v tom toxickém táboráku. Až teď mi pořádně docházelo, že jsem měla nohy dokořán před všemi kluky, kteří se mohli kdykoliv probrat a vidět mi pomalu až do krku. Stejně jako kuchařky, které by mi to pom všem určitě nechaly pěkně sežrat. 

BOŽE!

Ještě dlouho jsem se převalovala a zápasila s myšlenkami, které mi dokola přehrávaly scénu u ohně. Další oheň, který se zvrhl v Padesát odstínů Danteho Fleminga… 

Musela jsem to všechno nějak uhrát zase zpátky na svoji stranu.

ODPADLICKÁ PĚCHOTA: DVACÁTÁ OSMÁ KAPITOLA

DALŠÍ ČÁST